Tradiční vánoční pečení aneb proč je kvalitní mouka po staletí základem svátečních chvil

Umíte si představit Vánoce bez vánočky, perníčků nebo obalovaného kapra? Jak voňavé cukroví, vypečený kapřík, tak kynutá vánočka patří k hlavním symbolům Vánoc, které nám každoročně zpříjemňují sváteční atmosféru. Vše má v Česku svou bohatou tradici a zejména pečení vánočky v sobě po staletí uchovává zajímavou symboliku. Vždy přitom byla, je a bude základem přípravy těchto lahůdek mouka. Surovina, bez které by nic z toho nebylo a na které vše závisí. 

FOTO: S přípravou vánočního cukroví se u nás začalo v 16. století. Ale v podobě, jak ho známe dnes, se šíří od století 19. (fotobanka)

Mouka v hlavní roli

Jemný či hrubší prášek, který nejčastěji vzniká pomletím syrových zrnek, lidstvo používá už od pravěku. Mezitím se z mouky stala nepostradatelná základní surovina pro přípravu pokrmů, která nechybí téměř v žádné kuchyni. A ačkoliv má v dnešní době mnoho podob a vyrábí se z nejrůznějších semínek, ořechů či rostlinných kořenů, všechny tyto druhy mají něco společného – aby výsledné pokrmy skvěle chutnaly i voněly, musí být použita mouka čerstvá, správně pomletá, dobře prosetá i uskladněná. Bez ohledu na to, zda se používá pšeničná, špaldová či žitná hladká mouka nebo jiná bezlepková zdravá mouka. 

Proto je dobré se během vánočních příprav na kvalitu mouky a dalších surovin více zaměřit, stejně jako to dělaly naše babičky a hospodyňky v generacích před námi.

Vždyť oslavy svátečních příležitostí a významných okamžiků máme už tradičně spojeny s dobrým jídlem. Připravujeme si ty nejvytříbenější pochoutky a speciality, abychom potěšili své chuťové buňky, a především strávili při jídle příjemný čas se svými blízkými a společným hodováním uctili mimořádné události.

Symbolika vánočky a kynutého těsta

Některé svátky navíc máme spojeny s konkrétními pokrmy, které je přímo symbolizují. Jejich příprava má až rituální charakter a konzumace je projevem vzdávání díků či oslavou.

Vánoční pokrmy jsou takovou symbolikou doslova prošpikovány.

Například pečení vánočky u nás představuje jednu z nejstarších vánočních zvyklostí. Její historie přitom sahá až do 14. století, kdy se připravovala tradiční calta v podobě nepletené vánočky a byla tedy její předchůdkyní. Z počátku se vlastně jednalo o sladkou, vylepšenou variantu klasického chleba, který samozřejmě na vánočním stole také nesměl chybět. 

Netrvalo dlouho a zhruba v 16. století získala vánočka pletenou podobu, tak jak ji známe dnes. Z počátku byla její příprava výsadou pekařů a pekařského cechu. Doma si ji pak hospodyňky začaly samy péct až v 18. století.

Zajímavostí a dnes už pomalu zapomínanou symbolikou je, že svým tvarem představuje vánočka z hladké mouky děťátko či narozeného Ježíška zavinutého v peřince. Je tedy oslavou i symbolem nového života a plodnosti. Další figurky z kynutého těsta, vánočce velmi podobné, se také dříve během svátků rozvěšovaly pro štěstí po domě i hospodářství. 

Navíc důležitou roli hrálo samotné kynuté těsto a z něj připravované pečivo, protože právě proces kynutí a nabývání objemu symbolizoval nárůst štěstí a hojnosti. A svou symboliku dokonce mají i jednotlivé prameny vánočky.

FOTO: Kynuté těsto hraje o Vánocích důležitou roli. Proces kynutí a nabývání objemu symbolizuje nárůst štěstí a hojnosti. (fotobanka)

A hlavně to cukroví…

Z přípravy vánočního cukroví se v průběhu minulého století stal novodobý rituál českých hospodyněk. Průměrně se v běžné domácnosti údajně peče kolem 8 druhů cukroví, přestože mnohé hospodyňky jejich přípravu stále častěji raději přenechávají profesionálním pekařům či jiným nadšencům.. 

V rodinách se dokonce recepty často dědí z generace na generaci. Vždyť kuchařky našich babiček leckdy ukrývají hotové gurmánské poklady. 

Tradice přípravy cukroví je ale výrazně mladší než v případě vánočky. První cukroví se začalo objevovat v 16. století, a to v podobě figurek ze sušeného ovoce, které měly děti na mlsání i na hraní. Poté přišlo vykrajované cukroví, které se tvořilo například ve tvaru zvířat a symbolicky mělo chránit hospodářská zvířata. Cukroví ve tvaru kruhu zase připomínalo symbol navracejícího se slunce, věšelo se na domy a ovocné stromy.

Vánoční cukroví, jak ho známe dnes, se pak začalo u nás šířit až v 19. století. Tehdy dívky z vesnic odcházely sloužit do Německa do měšťanských rodin. Domů se pak vracely s nejrůznějšími zajímavými recepty. A tak se rituál pečení sladkého cukroví začal šířit také v českých a moravských zemích. Kromě toho k nám z Německa přišly i další zásadní vánoční tradice jako zdobení stromečku nebo pečení perníčků, z nichž se tvořily a dodnes mnohdy tvoří ozdoby nebo celé betlémy. 

V současnosti, kromě voňavých perníčků, patří k nejoblíbenějším druhům jednoznačně linecké či strojkové cukroví, vanilkové rohlíčky, pracny, vosí hnízda, kokosky, pusinky, marokánky, plněné rohlíčky i ořechy, dále trubičky, hvězdičky, košíčky, kornoutky a kuličky v mnoha a mnoha podobách. V posledních letech jsme se navíc naučili s jejich přípravou nebývale experimentovat. Která tedy je ta nejlepší mouka? Tradiční hladká mouka 00, celozrnná hladká mouka nebo jakákoliv jiná bezlepková verze? Mnohdy však vítězí prostá praktičnost – a tedy hladká mouka v akci nebo číslo, jaké obsahuje daná hladká mouka kalorie.

FOTO: Z Německa k nám přišla nejen tradice vánočního cukroví, ale také zdobení stromečku či pečení perníčků, z nichž se dodnes tvoří ozdoby i celé betlémy. (fotobanka)

Pár tipů pro moderní hospodyňky, aby vše dobře dopadlo

• Plán pečení a vánočních příprav si dopředu dobře rozvrhněte. Tak abyste nebyli ve stresu, nedělali vše na poslední chvíli a zároveň aby se vám druhy, které to potřebují, stihly rozležet a jiné se vám zase nezkazily. Zatímco perníčky je vhodné péct už tři až čtyři týdny před Štědrým dnem, nepečené cukroví či krémové náplně naopak chystáme zhruba s týdenním předstihem. A vánočky až těsně před Štědrým dnem.
• Při přípravě těsta nechte všechny suroviny odstát venku mimo chlad. Vždy by měly mít při použití pokojovou teplotu. 
• Mouku, cukr i kakao prosejte před použitím přes síto, aby byly dobře provzdušněné. 
• Těsto na cukroví si nechte přes noc uležet v lednici, nejlépe v potravinové fólii. Bude se vám s ním druhý den lépe pracovat. 
• Vánočkové těsto vám bude nejlépe kynout z mouky, která má nižší typové číslo – nejčastěji se používá pšeničná hladká mouka s typovým číslem T 530, což je světlá mouka hladká 00 speciál. Je jemná, méně vymletá a obsahuje hodně lepku, proto je těsto z ní nadýchanější, lehčí a vánočkám opravdu svědčí. 
• Zároveň obecně platí, že čím nižší je typové číslo, tím je mouka světlejší a chudší na živiny. A čím je číslo vyšší, tím je mouka tmavší, více vymletá a bohatší na vlákninu. Současně u ní klesá kvalita lepku a těsto hůř kyne. Vše má tedy své výhody a nevýhody. Mezi tmavší typicky patří žitná celozrnná mouka, která se podobně jako špaldová hladká mouka hodí v určité míře třeba do perníčků a rozhodně do svátečního chleba. 
• Kvalitní a vždy čerstvou pšeničkou i žitnou mouku vhodnou pro veškeré vánoční pečení najdete v našem e-shopu ZDE. Vyzkoušejte a vychutnejte si lahodné sváteční dobroty. ;)