Tajemství poctivého chleba: symbol hojnosti, života i štěstí nás provází už tisíce let

Chléb, chleba, chlebové placky, bochník i bochánky. Nekvašený i kynutý. Světlý, tmavý, pšenično-žitný, celozrnný, vícezrnný či speciální bezlepkový. To je jen několik podob této potraviny, která lidstvo provází už po tisíce let. Za tu dobu se chléb vyvíjel jako lidstvo samé, stal se neodmyslitelnou součástí každého dne, včetně tradic, pohádek i církevních nebo svátečních obřadů, a po celém světě, napříč národy a kulturami, můžeme ochutnat stovky jeho podob.

FOTO: Chléb se stal základní potravinou, která sytí lidstvo už po celá tisíciletí. Dnes navíc můžeme po celém světě ochutnat stovky jeho podob. (fotobanka)

Chléb je patrně nejtradičnější potravinou, kterou si lidé po celém světě připravují v různých obměnách už celá tisíciletí. Základem je vždy hladká mouka a voda, z nichž se vypracuje těsto pro pečení. Podle tradice, chuti a dostupných surovin se dále přidává kvásek či kvasnice, sůl a různé druhy koření, semínek a přísad.

Historie chleba

Na počátku všeho bylo zrnko obilí. V dobách pravěku naši předci obilí pojídali, tak jak ho našli. S objevem ohně si obilná zrna už pražili a později je za pomoci jednoduchých kamenných drtidel dál zpracovávali. Takto vzniklá drť se stala základem prvních kaší a nekynutých chlebových placek, které známe jako předchůdkyně dnešního chleba. Placky ovšem přetrvaly dodnes a stále jsou oblíbeným základem asijských i afrických jídel.

První zmínky o chlebu jsou podle historiků spojeny s obdobím neolitu, cca 10 000 let př. Kr. V nejrůznějších podobách si ho připravovaly všechny vyspělé kultury – Egypťané, Řekové, Římané, Féničané, Židé atd.

Nejprve se pekly placky na rozpáleném kameni, za pomoci ohně nebo jen na slunci. O něco později začaly vznikat hliněné pícky. Příprava chleba přitom dlouho zůstávala poměrně luxusní záležitostí. Zpracování obilí vyžadovalo nemalé úsilí, protože zrno muselo být na mouku podrceno výrazně jemněji než pro kaši. Proto se příprava chleba stala běžnou až později, s objevem rotačních mlýnků. Oproti drtidlu dokázaly až desetkrát urychlit práci a umlet mnohem více mouky, která se stávala jemnější, kvalitnější a konečně se z ní lépe připravoval kynutý chléb.

Více si můžete přečíst v článku Jak se rozvíjelo mletí mouky v Česku.

Zhruba v době 1. tis. př. n. l. se pravděpodobně i na našem území už připravoval chlebový kvásek a začala se používat sůl. Jako první přitom kváskový chléb pekli v Egyptě, zřejmě už před 6000 lety díky náhodnému objevu, kdy zapomněli těsto na slunci. Díky teplu, času a působení bakterií vykynulo, stalo se lehčím a vzdušnějším než původní nekvašené chleby. A tak vznikl první kvásek a proces kynutí se ujal.

Doma si lidé chléb zřejmě pekli sami až do středověku, teprve poté přišli první pekaři a pekařské řemeslo, které bylo velmi vážené a podléhalo přísným pravidlům. Od 19. století se začalo měnit v průmyslovou výrobu, kvásek postupně nahradilo pekařské droždí a celozrnná hladká mouka převážně ustoupila bílé pšeničné.

Zajímavostí je, že bílý pšeničný chléb si v dřívějších dobách mohly dovolit pouze movitější vrstvy obyvatelstva. Pěstování pšenice bylo náročnější, proto dostávaly přednost odolnější druhy obilí jako žito, ječmen, oves, špalda, proso nebo čirok. A zatímco tmavý chléb byl dříve určen chudým a otrokům, dnes je to naopak. Celozrnné pečivo je výrazně dražší, ceněno pro svůj obsah živin a vlákniny. Pšeničné pečivo je naopak nejlevnější, všední a vlivem vysokého obsahu lepku považováno za nepříliš zdravé. 

FOTO: Příprava chleba byla dlouho luxusní záležitostí. Zpracování obilí totiž vyžadovalo značné úsilí, které usnadnil až objev rotačních mlýnků. (fotobanka)

Druhy chleba

Postupem času si každý kontinent i národ osvojil svůj typický chléb. Základ je ale vždy podobný – nejčastěji těsto tvoří pšeničná mouka hladká, žitná nebo špaldová mouka hladká, voda, kvásek či droždí. Běžně se používá také mouka ječmenná, kukuřičná či ovesná. Bezlepkový chléb se pak připravuje z mouky např. z rýže, kukuřice, pohanky, prosa, cizrny, sóji a jiných luštěnin.

České varianty

U nás v Česku, na Slovensku či v Polsku se nejčastěji setkáváme se světlým pšeničným chlebem, dále pšenično-žitným (obsahuje nejméně 50 % pšeničné mouky a 10 % žitné mouky), žitno-pšeničným (nejméně 50 % tvoří žitná hladká mouka a 10 % pšeničná mouka), tmavým žitným chlebem (nejméně z 90 % z žitné mouky), častý je také celozrnný chléb, vícezrnný nebo různé speciální chleby, do nichž se přidávají další přísady jako brambory, pohanka a jiné.

V Mlýnu Kelč pro vás aktuálně meleme 5 druhů vysoce kvalitní pšeničné mouky a 2 druhy žitné mouky. Nechybí světlá hladká mouka 00, celozrnná nebo zdravá mouka žitná pro přípravu vlastního domácího chleba. Vše najdete a zakoupíte v našem e-shopu zde.

Věříme také, že u nás najdete vždy požadovanou mouku v takové kvalitě a ceně, která vám v budoucnu ušetří zdlouhavé pátrání v on-line obchodech a nekonečné zadávání hesel typu: hladká mouka cena nebo hladká mouka v akci.

A pokud nevíte, kde začít, zkuste si vyhledat: pšeničná mouka hladká chlebová recepty (nebo žitná), a máte o inspiraci postaráno. Chléb lze navíc upéct i jednoduše bez vážení – heslo hladká mouka hrnek vám opět okamžitě nabídne spoustu užitečných tipů a rad. ;) 

FOTO: Doma si lidé chléb pekli sami až do středověku, teprve poté přišli první pekaři a pekařské řemeslo, které se později od 19. století začalo měnit v průmyslovou výrobu. (Mlýn Kelč)

Chleba v Evropě a ve světě

Rozhlédneme-li se dál po Evropě, pak například pro Francii jsou příznačné křupavé, nadýchané bagety s velkými bublinami, pro Itálii plochý nadýchaný chléb známý jako focaccia, vonící rozmarýnem či jinými bylinkami, Anglie je zase typická svým měkkým bílým i tmavým chlebem v podobě cihly, porcovaným běžně na toustové plátky, a třeba Norové si dříve pekli chléb z ječmene.

Daleko za hranicemi Evropy se v Americe po staletí pekl chléb kukuřičný. V Mexiku (a ve Střední Americe) mají svůj domov tortilly, patrně nejrozšířenější a nejoblíbenější nekvašený chléb v podobě placek. Zatímco dříve si je Španělé připravovali z brambor a vajec, Mexičané je stále pečou z kukuřičné mouky a v Evropě je běžně známe z pšeničné i celozrnné hladké mouky, s trochou sádla či oleje, vody a soli.

Indická kuchyně je zase neodmyslitelně spjata s čerstvými plackami čapáti. Obvykle se připravují jen z celozrnné, dohladka pomleté mouky a vody. Podle chuti se potírají rozpuštěným máslem, přidává se koření, trocha oleje a soli. Indům navíc běžně slouží k nabírání jídla místo lžíce. Vždy se podávají čerstvě upečené ve speciální peci.

Dalším tradičním indickým chlebem je hutnější naan připravovaný z kynutého těsta, charakteristický trojúhelníkovým tvarem a nahnědlými puchýřky. Jeho základem je hladká pšeničná mouka, bílý jogurt, máslo, droždí, sůl a podle chuti různé koření – od česneku, až po koriandr, sezam ad.

Zapomenout nesmíme ani na pita chléb, typický pro arabskou kuchyni, jehož základem je hladká mouka, pšeničná i celozrnná, droždí nebo kvásek, sůl a vlažná voda. Správně upečenou pitu poznáte podle toho, že krásně nakyne, nafoukne se a je dozlatova upečená.

Dále marocký chléb, jehož kulaté zlatavé bochánky z mouky, vody, kvasnic, soli a olivového oleje, připomínají bagetu nebo pitu. Pečou se na ohni, který jim dodává lehce kouřovou chuť, nebo v troubě. Opět se připravují v mnoha variantách, podle regionu i chuti.

A chybět nesmí ani prosfora, neboli liturgický kvašený chléb používaný v pravoslavných a řeckokatolických církvích během svaté liturgie, připravovaný z pšeničné mouky, droždí, vody a soli.

Chléb a tradice 

Kdo by neznal fráze jako: chléb náš vezdejší, chléb a hry, tekutý chléb, vítat chlebem a solí nebo být jen o chlebu a o vodě. Vzpomenut můžeme také na česká přísloví, která ukazují, jak důležitou roli má chléb v našich životech:

• nejen chlebem živ jest člověk,
• kdo po tobě kamenem, ty po něm chlebem,
• kdo se nesrovnává s chlebem, nesrovnává se s lidmi,
• koho chleba jíš, toho píseň zpívej.

Mimoto se chléb používal jako platidlo v rámci směnného obchodu, byl dáván jako dar při narození dítěte, a dokonce se kousek přidával do první koupele novorozeněte, protože se věřilo, že dítě ochrání. Motiv chleba v podobě pecnu, skývy, krajíčku nebo drobečků figuruje také v mnohých pohádkách po celém světě.

V Egyptě byl údajně také součástí manželské smlouvy, bohatí Řekové si ho namáčeli v medu a ve víně, v českých zemích zase hrál důležitou roli při korunovaci králů a politický význam měl i v Římě, kde byl v rámci politiky „chléb a hry“ rozdáván lidem, aby si vládci zajistili jejich přízeň.

FOTO: Chléb se dříve používal např. jako platidlo, byl dáván jako dar při narození dítěte a dodnes figuruje v mnohých pohádkách po celém světě. (fotobanka)

Chléb jako vánoční symbol hojnosti a štěstí

Chléb nesměl nikdy chybět ani na štědrovečerním stole, protože byl symbolem hojnosti a spokojené budoucnosti. Pecen chleba se tradičně pokládal do jednoho z jeho rohů, aby měla rodina v příštím roce vždy dostatek jídla. Na stole musel být chléb také po celé svátky, aby si mohl kdokoli kdykoli ukrojit, včetně služebnictva a čeledínů.

O svátcích se doporučovalo péct chleba i jiné pečivo jen z vlastní mouky, aby v novém roce vzešla hojná úroda. Věřilo se, že chléb upečený v noci ze Štědrého dne na Boží hod vánoční má kouzelnou moc, stejně jako vejce tuto noc snesená. Podle toho, jak se vánoční chléb povedl, se odhadovala úspěšnost dalšího roku. Problém nastal, pokud nevykynul, roztrhl se nebo připálil. Někdy se do bochníku zapékalo zrnko hrášku, mandle nebo penízek. Ten, kdo ho našel, mohl očekávat v nastávajícím roce štěstí či dostatek peněz.

Štědrovečerní hostina se dříve také zahajovala oplatkou nekvašeného chleba z mouky a vody pokapanou medem. Věřilo se, že zbytek vánoční oplatky má léčivé účinky, proto se dával vážně nemocným.

Zajímavostí je rovněž úzké spojení mezi chlebem a Betlémem, protože v hebrejštině slovo Betlém znamená „dům chleba“.

A jak to máte vy? Také si pečete domácí chléb? Pro všední dny, nebo jen sváteční? A pokud ano, jaký je váš nejoblíbenější? Podělte se s námi o své zkušenosti i recepty. ;) Na našem Facebooku nebo Instagramu.

Všechny naše mouky, vždy čerstvé a poctivě mleté, najdete v našem e-shopu v baleních od 1 do 10 kg.