Kynuté koláče z mouky z Kelče

Kynuté koláče - víkendová klasika.  Doma na snídani nebo na víkend na chalupu. K tomu ještě dobrá káva...no stačí. Dodnes si pamatuji  ze svého dětství, což bylo mj. v dobách totality, tradici sladkých pátků. Vždy se na oběd pekly buchty, nejrůznější řezy se sezónním ovocem, mřížkový koláč, prostě něco sladkého. Nejoblíbenější byly samozřejmě kynuté koláče s povidly nebo s tvarohem a nebo klidně s obojím, nahoře s troškou drobenky. Kdo by to neznal. I ta samotná příprava je tak trošku rituál - zadělat těsto, vytvarovat, přiměřeně povidel a tvarohu tak akorát, aby při pečení nevytekly, potřít máslem a pak to čekání. Kolikrát se stalo, že jsme ujídali, sotva se koláče dostaly z trouby. Následovalo bolení břicha z horkého pečiva, sem tam spálená pusa od horkých povidel, ale rozhodně to stálo za to. Ta chuť, vláčnost, Nezapomenutelné.

Jsem z Olomouce, takže většina cest na dovolenou míří zpravidla na jih. S tradicí Honzy, který od mámy dostane na cestu do světa bochník chleba, tak i my při našich cestách býváme často vybaveni nikoliv bochníkem, ale samozřejmě koláčky, které zpravidla nevydrží cestu ani do Brna....to už jako nemáme? Vždyť jsme teprve v Brně....no co dodat.  

Takže to shrnu - polohrubá mouka, cukr, tuk, nějaké to droždí, kapka mléka, kvalitní tvaroh, samozřejmě povidla a drobenka. Těsto nechat kynou tak nějak hodinu a půl a pak už jen vytvarovat, nazdobit a do trouby na 27 minut při 180°C. Nechat vychladnout - možna? - trošku pocukrovat, do krabice a můžeme vyrazit...aspoň do Brna :-).